Štolba Viléma Augusta, vévody z Cumberlandu, procházel chodbou podvečerní stáje a ujišťoval se, zda jsou vévodovy plnokrevníci v pořádku. Koně už spořádali pravidelný příděl krmení, v slaměné podestýlce ještě vyhledávali zbytky píce. U jednoho stání se Štolba zdržel: klisna Spiletta završila jedenáctý měsíc své březosti, chovatel od ní každým dnem očekával hříbě. Těžké, plné zvíře odevzdaně stálo ve svém boxu, po svém chovateli se jen mírně poohlédlo.
Pak se přihodilo něco zvláštního: sluneční paprsky pronikající okny do
stáje počaly slábnout, až pohasly úplně. Stáj vyplnila tma. Překvapený štolba
vyšel po paměti ven, odkud už se ozýval křik. Strašidelná tma zahalila okolní
svět a zaclonila i planoucí kotouč na obloze.
Došlo k zatmění slunce. Magický jev v lidech vyvolal úzkost, pověry o přízracích rázem ožily. Když sluneční paprsky opět prozářily svět, štolba zjistil, že ve stáji se mezitím odehrálo jiné drama. Spiletta ve tmě porodila, pod klisnou leželo čerstvě narozené hříbě. Ryzáček s dlouhou lysinkou a bílou zadní nohou nadechoval vzduch a trhavými pohyby hlavy pátral po okolí. Zrozením v přízračnou chvíli si vysloužil jméno Eclipse neboli Zatmění.
Podivné události provázely hřebečka dále. Do roka zemřel jeho majitel,
vévoda z Cumberlandu, a veškerý majetek včetně koní šel do dražby. Mladého
Eclipse úderem kladívka přiklepli místnímu obchodníku s ovcemi za pouhých
75 guinejí. V jeho chlévech pak ryzák dorostl v mohutné,
temperamentní a těžko zvladatelné zvíře.
Bezradný ovčák se proto obrátil na známého epsomského trenéra, či spíše krotitele koní, aby si Eclipse vzal do práce. Onen muž tak kupodivu rád učinil. Po nocích se totiž zabýval krádežemi a pytlačením, při čemž mu Eclipse, ve kterém rozpoznal mimořádně rychlého koně, mohl náramně posloužit. Při útěku s lupem totiž nikdo neměl šanci jej dohonit. Hřebec tak prošel svérázným tréninkem, zlodějina mu vynesla skvělou kondici.
Na dostihové dráze se poprvé představil na jaře roku 1769, jako
pětiletý. Sehnat do jeho sedla žokeje však nebylo jednoduché, při pohledu na
poněkud přízračného a špatně zvladatelného ryzáka jezdci projevovali strach a nezájem. Několika panáky
whisky se nakonec podařilo získat jistého Oakleye. Do davu mezi boomakery se
mezitím připletl profesionální sázkař a hráč, Dennis O´Kelly, pro dluhy již
několikrát vězněný.
Výrokem "Eclipse první, zbytek nikde!" vsadil nemalou částku na pořadí. Tipnul si, že
hřebec porazí své soupeře o délku distance, to je o víc jak posledních dvě stě
metrů, takže rozhodčí za ním nezaznamená žádného jiného koně. Eclipse hned po
startu své soupeře skutečně rychle ztrácel, každým dalším cvalovým skokem
nabíral ďábelské tempo. Zaskočený žokej Oakley tak rychle ještě nikdy nejel a
snažil se divoké zvíře přibrzdit. Brzy to však vzdal, pustil přízračného hřebce,
ať běží, jak chce on sám a odevzdaně se nechal unášet.
Diváci sledovali ten výjev se zatajeným dechem a Dennisi O´Kellymu se s dalšími metry dostihu naplňovala prognóza. Eclipse opravdu prolétl cílem v momentě, kdy druhý kůň ještě nedorazil k distanci. Rozhodčímu nezbylo než zopakovat O´Kellyho odhad coby oficiální výrok: "Eclipse první, zbytek nikde".
Do dějin anglického turfu vešla tato věta jako nejslavnější výrok. O´Kellymu vynesla výhru 1.100 guinejí, za které hřebce na místě koupil. Další dva roky spolu strávili na cestách. Za tu dobu hřebec startoval celkem pětadvacetkrát. Vystřídal závodiště v Newmarketu i Ascotu, na drahách naběhal celkem 63 mil, téměř 1.500 mil prochodil mezi městy. Běhal v dostizích na 4 míle (6,4 km), v sedle nesl zátěž i 12 stones (76kg), naprosto přesvědčivě však vyhrál vždy. Svému majiteli vyběhal celkem 25.000 liber, ceny do jedenácti jeho vítězných dostihů věnoval sám král George III.
Ještě větší sumy však vydělával jako plemeník, v roce 1771 ho O´Kelly zařadil do chovu. Hřebec ročně kryl kolem padesáti klisen až do svých požehnaných pětadvaceti let věku, z těchto spojení vzešlo 344 příštích vítězů slavných dostihů. Zanechal po sobě skutečně mimořádné potomstvo, přenesl dál krev svého předka Darleye Arabiana a založil nové hřebčí linie světového významu.
Když tento "zázrak mezi koňmi" uhynul, stal se předmětem zkoumání, jeho tělo bylo pečlivě měřeno a zakreslováno. Anatomové zjistili, že oproti jiným koním měl dvojnásobně velké srdce. Eclipse byl prvním koněm, který se dostal do muzea. O jeho kostru jich projevilo zájem hned několik, a protože se nedohodla, vystavují dnes všechna mohutný skelet s tvrzením, že právě ten jejich exponát pochází po fenomenálním hřebci.
Autor článku: Zdeněk Mahler
To, co si mezi sebou přirozeně a jednoduše začínají nastavovat děti ve věku dvou let při hře, se stává předmětem vědeckého bádání. Jedním z těch, kteří se do myšlenky spravedlivého světa v posledním půlstoletí pustili, je špičkový světový ekonom, profesor harvardské univerzity a nositel Nobelovy ceny míru z roku 1998 Dr. Amartya Sen.
Nádherná hra zvaná život patří nám. Je to velmi stará hra - je hodně podmanivá, dokáže být zábavná a radostná, může však být i zrádná a zničující. Hrát ji pořád ještě moc neumíme. Podstatné však je, abychom ji rozehrát a hrát chtěli - a dobře. Aby obyvatelstvo Země pochopilo smysl této nejvyspělejší a nejšlechetnější hry, která nám byla a je...
Na téma motivace pracovníků ve společnostech se toho už napsalo velmi mnoho. Nemalá část se soustřeďovala na aktuální motivační faktory doby - především na prvky vnější motivace, a to materiální povahy. K těm patří různé formy mzdy a programy zaměstnaneckých benefitů. Ostatně - nejsou ničím novým.