Ve východní Asii, podél dvou velkých řek Chuang-ce (Žluté řeky) a Jang-ce (Modré řeky), vznikla čtvrtá nejdůležitější starověká civilizace. Od samotného počátku měla zemědělský charakter a izolovanou geografickou polohu, která jí na rozlehlém území tohoto světadílu umožnila nerušený politický, ekonomický a sociální vývoj, navíc byla chráněná vysokou zdí přes 5.000 km dlouhou. Čína.
První státní útvary tu vznikaly už 3.000 let př.n.l. a celý dlouhý čínský starověk pak skončil až na počátku 10. století (konkr. svržením dynastie Tchang). Koně se při tom ve starověké Číně objevili velmi brzy - jednak tato oblast byla jedním z jejich pravděpodobných domestikačních center, jednak je Číňané životně nutně potřebovali. Aby se mohli bránit nájezdům dobyvačných Hunů.
Potřeba koní na obranu rozlehlé a lidnaté země byla obrovská. Císařové dynastie Chan proto nechali z kaspické oblasti dovážet po tisících kvalitní jezdecké koně, kteří se pod názvem "nebeští" stali symbolem čínského jezdectva.
O tom jak těsné sepětí koní s čínskou armádou bylo, vypovídá senzační nález pohřebiště císaře Čchin Š Chuang-ti, sjednotitele velké Číny, z 3. století př.n.l., odkrytého v údolí Žluté řeky. V pravidelných řadách tu pod zemí, po celá dlouhá staletí, tiše stály detailně propracované sochy celkem 7.500 koní se svými válečníky v životní velikosti. Každý originální, zcela jiný.
Číňané samozřejmě potřebovali koně zdravé a schopné. Odedávna. Nejstarší doložený čínský zvěrolékař působil už v 10. stol. př.n.l. a jmenoval se Chao Fu. Přednostně měl na starosti - jak jinak - koně válečníků.
Tři sta let po něm, v 7. stol. př.n.l., jej následoval vysoce postavený, věhlasný čínský koňský lékař Sun. Je považován za zakladatele veterinární akupunktury, pro kterou stanovil na těle 34 nejvhodnějších bodů (v čínském zvěrolékařství se nepraktikovala chirurgie, snahou bylo koně vyléčit pomocí právě akupunktury a přírodních léčiv). Těchto třicet čtyři bodů se od jeho dávných dob využívá dodnes.
Zvěrolékaři v dynastii Chan, odpovědní za zdraví koní, byli organizováni ve státní zdravotní službě. Výsledky léčby pečlivě evidovaly orgány státní správy a podle nich pak byli jednotliví zvěrolékaři zařazováni do lepších či horších funkcí.
Koní se také týkala naprostá většina čínské zvěrolékařské literatury - v Tun - Huang, tibetském Klášteře 1.000 Budhů (tehdejší součást Číny), byly objeveny naprosté unikáty hipiatrické a hipologické literatury pocházející z 4. a 5. století. Především pak medicínsky pozoruhodný spis s názvem "Velmi užitečné recepty, jak léčit koně". Jedná se o první dosud známé zvěrolékařské "vademecum", poskytující stručné a praktické léčebné návody.
O mnoho staletí později, konkr. z doby čínské dynastie Ming 16. a 17. století a pera bratří Yüan Pen a Heng Pen, pochází "Sbírka o léčení koní". Ta je pokládána za základní dílo čínské veterinární medicíny. Je v ní shrnuto vše, co do té doby o léčení koní bylo známo. Zřejmě toho nebylo málo. Ve stále dalších a dalších vydáních totiž toto dílo vychází dodnes.
Autor článku : Zdeněk Mahler
Vítr se opírá do lesklé hladiny jezer a čeří ji v nekonečno houpavých vlnek. Ty se ztrácejí a zanikají, ledva vzniknou a na jejich místě se vzedmou hned zase další. Po nich jak třpytivé konfety poskakují malé prchavé jiskřičky, které tu svými paprsky vykřesalo slábnoucí odpolední slunce. Pomalu už se sklání k obzoru, nad špičky křivolakých borovic,...
Křivoklátsko se svojí rozlohou 628 km2 představuje jeden z posledních velkých lesních komplexů a pahorkatin střední Evropy. Bohatství živočichů, rostlin, geologie, vodních toků a ploch, přírodních a historických památek v něm je tak unikátní, že si jednoznačně zasluhuje velkou pozornost a pečlivou ochranu. Jeho bohatství navíc není plně probádané -...
Touha znát svou minulost. Kořeny sahající hluboko do historie nebo alespoň dochované fragmenty. Vědět, kdo byli naši předci, kdy a jak žili, kde skončili a kdo po nich zůstal. A s tím vším spojená, věčně nenaplněná potřeba poznat sebe sama. Provází nás od nepaměti. Zavádí nás na místa dávno zapomenutá, láká k žijícím pamětníkům, otevírá dveře...