Vznik středověkých hradů, opevněných dvorců a tvrzí, které čeští králové přibližně od roku 1110 v křivoklátském loveckém hvozdu zakládali, je obestřen řadou nejasností. Platí to o všech přemyslovských hradech - ani u jednoho není znám přesný rok započetí stavby či jméno skutečného zakladatele.
Jejich počet na tak relativně malé ploše krajiny je však pozoruhodný a svědčí nejen o velké oblibě tohoto území, avšak i o jeho strategické důležitosti. Nesouviselo totiž pouze s lovem divoké lesní zvěře, nýbrž i s udržováním a ochranou tradičních, často využívaných cest panovníků směrem na západ. Od 12. století navíc plnila zdejší panovnická sídla i úlohu společenskou a symbolickou - byla v nich vedena významná jednání a sepisovány důležité listiny.
Dle dochovaných záznamů v Kosmově kronice byl Křivoklát založen kolem roku 1110, jako vůbec první lovecký hrad knížat a králů na tomto území.
Kamennou, pozdně románskou až raně gotickou podobu dostal za vlády Přemysla Otakara I. (1155/1167 ? - 1230) a Václava I. (1205 - 1253), dokončen pak byl za třetího příslušníka rodu, Přemysla Otakara II. (1233 - 1278). Název zřejmě dostal podle okolních křivých stromů ("klátů") či plošiny ("plátu"), na které byl vybudován.
Hrad Křivoklát byl místem, kterým procházely důležité dějinné události. Od počátku 13. století přebral roli hlavního panovnického sídla, a to v souvislosti s listinami, které na něm vydával Přemysl Otakar I. i jeho syn Václav I.
V raném dětství zde byl svým otcem Janem Lucemburským několik let vězněn pozdější český král a římský císař Karel IV. Jako dospělý se sem pak vrátil - se svou již těhotnou manželkou Blankou z Valois. Narodila se jim tady dcera Markéta, budoucí královna uherská.
V dramatických letech husitských válek byly na Křivoklátu, v hloubi a bezpečí tmavých, špatně přístupných lesů, před zcizením či zkázou ukryty české korunovační klenoty. Za Rudolfa II. tu byl vězněn anglický alchymista Edward Kelley, který důvěřivému císaři sliboval nemožné - bohatství proměnou kovů ve zlato a nesmrtelnost v podobě elixíru života.
Křivoklát byl sice prvním hradem knížat a králů ve zdejších hvozdech, nebyl však jediným. Počet všech hradů, tvrzí a opevněných dvorců, které tu panovníci postupně zakládali, dosáhl dvanácti.
Dalšími byly Týřov, lovecký a strážní hrad nad Berounkou, zmiňovaný již v roce 1249, Jinčov, Jivno, Hradiště u Slatiny, Řebřík, Krakovec, na kterém pobýval a kázal mistr Jan Hus před svým odjezdem do Kostnice, Točník, stavěný Václavem IV. mezi roky 1398 a 1401 jako luxusní diplomatické sídlo v blízkosti hlavní zemské cesty směrem na západ, Žebrák a Zbiroh nebo známý dvorec ve Zbečně, který po celé 12. století sloužil jako jedno z center knížecího hvozdu. A také v zapomnění již upadlé tvrze Bušohrad a Stražiště. Po řadě z nich v krajině Křivoklátska zbyly jen chabé, špatně znatelné obvodové zdi, vyčnívající nevysoko nad zem, po jiných už ani ty ne.
Původně středověký hrad Nižburg či Miesenburg, tedy dnešní Nižbor, byl zřejmě založen Přemyslem Otakarem II. a vystavěn díky štědrým ziskům z jihlavských a kutnohorských stříbrných dolů.
Plnil funkci správního centra podbrdského kraje a patřil k oblíbeným sídlům krále Václava II. (1271 - 1305). Často však měnil vlastníka a tím i svůj osud - byl v zástavě, chátral, pak byl dokonce dobyt. Jindřichem Konrádem ze Šanova byl poté přestavěn na renesanční zámek, radikální změnou však prošel až v letech 1720 - 1725, kdy definitivně ztratil hradní ráz. Jako jedno ze svých správních center jej využívali Fürstenbergové, kteří Křivoklátsko vlastnili v letech 1734 až 1928.
Pojmenování obce Lány pochází z dávného způsobu dělení tamních rozlehlých pozemků. První písemná zmínka o lánské tvrzi je datována do roku 1392, kdy celou ves vlastnil vladyka Hašek z Lán. Panské sídlo tehdy mělo podobu dřevěného stavení a bylo součástí poplužního dvora.
Mezi nemovitosti panovníků vyšších vrstev se Lány dostaly o dvě stě let později, v roce 1589, kdy byla obec královskou komorou zakoupena pro samotného císaře Rudolfa II. Ve stejném roce začala přestavba lánské tvrze na lovecký letohrádek. I Habsburkové totiž měli berounské lesy ve velké oblibě pro jejich bohatství lovné zvěře, proto byly Lány za jejich vlády trvale připojeny ke křivoklátskému panství.
Konečnou podobu lánskému zámku dali během svého dvousetletého panování Fürstenbergové. Nechali přistavět rozměrnou rokokovou kapli, rozlehlé druhé patro i mansardy v patře třetím. Zámek Lány s celkem 60 obytnými místnostmi se tak od roku 1883 stal jejich hlavním rodovým sídlem.
Autor článku a fotografií: Zdeněk Mahler
Z původních staroiránských koní chovaných v tisícihlavých stádech v "krajině koní" Persii, v rovině Nisai, začal vznikat další v dlouhé řadě zázraků, které člověku soužití s koňmi přineslo. Ze staroiránských předků vzešlo jedno z vůbec prvních plemen koní, a to hned plemeno pohádkově krásné a půvabné. Zároveň však uzavřené a plné tajemství, s...
Zdálo se, že u starobylých národů kůň dosáhl svého vrcholu a nemohl stoupat výš. Jako by se už nemohlo stát nic výjimečnějšího, jako by už nikdo nic nemohl očekávat. A právě tehdy se stal další v řadě zázraků, které člověku jeho vztah ke koni přinesl. Počátek byl spíše dílem náhody, k pokračování došlo pod tlakem náboženského fanatismu a výsledek?...
Pouštní jezdci pronikli napříč celou severní Afrikou a na lodích se přeplavili přes úzký Gibraltarský průliv. Své odevzdané koně pak hnali suchým vnitrozemím dnešního Španělska na sever, k úpatí vysokých Pyrenejí. Žhavou arabskou invazi dvěma kontinenty se podařilo zastavit až roku 732 bitvou u Poitiers.