Vyvíjející se dítě přes stěnu břicha své matky nejen citlivě vnímá různé podněty z vnějšího světa (změnu polohy, bolest, zvuky či střídání světla a tmy), avšak dokonce na ně reaguje.
Polohu dítěte v lůně matky přitom vyvažuje rovnovážné centrum - v jeho mozku se vytváří velmi záhy. Smysly dítěte se jeden po druhém vyvíjejí ve stejném pořadí, jako je tomu u všech ostatních savců a dokonce i u ptáků.
První se vyvíjí a zapojuje hmat (v období 3 týdnů už byly zjištěny náznaky uchopovacích pohybů), poté čich, chuť (na začátku třetího měsíce se u dítěte dokonce spouští sací reflex) a sluch. Jako poslední se v tmavém prostředí dělohy spouští zrak.
Všechny tyto smysly, a to ve vzájemném působení, začínají fungovat už od čtvrtého měsíce vývoje dítěte. Smyslovou komunikaci s matkou přitom ještě doplňují titěrné reakce biochemických procesů. Kopáním a dalšími pohyby dítě reaguje na psychické rozpoložení matky (její úzkost, strach, úlek nebo naopak klid či únavu).
Podmínky, za kterých se dítě v těle matky vyvíjí, ovlivňují, zda bude v pozdějším životě aktivní nebo spíše zdrženlivé, jak bude zvládat zátěžové situace, napětí či krize. Psychický vývoj dítěte v mateřském těle je tedy již cílenou přípravou na jeho vlastní bytí na tomto světě.
Sluch. Matka ve svém těle zajišťuje po dobu devíti měsíců intimní vývoj dítěte a po narození jeho plný život. Začíná s ním důvěrně komunikovat velmi brzy a její hlas je pro dítě tím nejlibozvučnějším projevem, který k němu zevnitř doléhá. Plynule se k němu nese po matčiných kostech - od harfy hlasivek se spouští po dlouhé struně páteře do mušlovité pánve, kde se jako v chrámové místnosti rozléhá. Tady proniká do vnitřního ucha vděčného posluchače - malého dítěte.
Pánev matky navíc funguje jako zesilovač, její kosti rezonují při frekvenci kolem 2500 Hertzů. Je to přesně ta frekvence ženského hlasu, kterou dítě uslyší, až se narodí. A navíc - když matka mluví, vnímá plod usazený do dna pánve její hlas povrchem celého svého těla jako příjemné vlnění. Jako kdyby se v jejím láskyplném hlase blaženě chovalo. K uším ještě nenarozeného dítěte však z matčina těla proniká i jiná podmanivá zvuková kulisa. Tlukot srdce, které rytmicky a neúnavně pumpuje krev, její svištivé proudění v cévách, šelestění dýchaného vzduchu v plicích nebo kručení žaludku a střev.
Vyvíjejícímu se dítěti dodává tato symfonie tajemných zvuků přicházejících ze tmy matčina lůna pocit klidu a bezpečí. A pokud při tom všem budoucí maminka ještě ráda zpívá, všechny její vnitřní tělesné zvuky (srdce, plic) se v rytmu zpěvu synchronizují a břišní stěna se při tom navíc krásně uvolňuje. Dítě si proto matčin zpěv spojuje s pocity měkkého pohodlí a komfortního, zvětšujícího se prostoru.
Po porodu se takové miminko nejspíš nechá rychle uklidnit ukolébavkou a i později mu bude maminčin známý zpěv tak milý. Potomek však velmi dobře pozná i opak. To, je-li matka nespokojená či nervózní. Zvuky jejího těla totiž v takových případech harmonické nejsou, břišní stěna se stressově stáhne, ztvrdne a miminko se cítí stísněně. Fyzicky, a tím pádem i psychicky. Společným rytmickým tlukotem dvou "zvonů" - srdce matky a srdce potomka - v jednom těle sílí jejich fyziologické i psychické souznění. K jeho dokonalosti přispívá i poměr srdečních frekvencí. Je totiž synchronní. Na každé tři tepy srdce matčina připadá pět tepů srdce plodu. Těhotné ženy díky tomu často hovoří o splynutí srdcí se svým dosud nenarozeným dítětem.
Citlivý sluch však ještě před narozením slouží dítěti i pro navazování kontaktu s vnějším světem. Zvukové vlny zvenčí přitom musí přehlušit šelesty matčina těla a navíc překonat břišní stěnu, dělohu a plodovou vodu. Všechny takové zvuky zní tlumeně, jako by z dálky a dítě slyší především jejich hluboké frekvence. Z vnějšího prostředí proto silněji vnímá hlasy mužské nežli ženské. Dobře při tom vnímá i melodičnost, intonaci a rytmus budoucí mateřské řeči. Již před narozením je tedy schopno se učit a vytvářet si paměť. Na konci těhotenství je sluch plodu tak vyvinutý, že přes stěnu břišní zřetelně vnímá konverzaci dospělých v ucelených rozhovorech. A jakmile se dítě narodí, je díky tomu schopno aktivně reagovat na jemu již známou řeč svých rodičů.
Na život po narození je však potomek v děloze připravován i prostřednictvím dalších smyslů. Pachu a chuti. Vůně i chuť potravy konzumované matkou přecházejí do plodové vody, a to zejména v poslední fázi těhotenství. Stimulují tak chuťové i čichové buňky dítěte, neboť dítě se v plodové vodě nejen vznáší, ale v této době ji dokonce pravidelně pije. Plynule si při tom zvyká jak na složení matčina jídelníčku v tomto období, tak i na množství jídla, které bude po narození od matky přijímat. Citlivý čich krátce nato novorozence neomylně dovede k nejdůležitějšímu zdroji potravy v mateřském prsu. Dítě jde v podstatě "rovnou za nosem". Velmi dobře už totiž ví, jak voní místo, které je příslibem potravy i těsné matčiny blízkosti a měkkého, hřejivého bezpečí.
V průběhu těhotenství není rozhodující ani tak to, co matka dělá, nýbrž jak to dělá - tedy pozitivní duševní rozpoložení, které současně předává miminku.
Autor článku: Zdeněk Mahler
Tajuplný, vlnami Atlantského oceánu divoce bijícími o útesy smáčený, vichry a bouřemi po věky nelítostně zkoušený kraj, opředený starodávnými keltskými bájemi i legendou o králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi. Už pět staletí patří Francii, svým drsným charakterem však připomíná Irsko nebo Skotsko. Zdejší lidé jsou přírodou i osudem tvrzení,...
Sto kilometrů od italské Sicílie a asi trojnásobek této vzdálenosti od nejbližších břehů rozpálené severní Afriky, za neustálého šumění a šplouchání ze všech stran omývány tmavomodrými vlnami, uprostřed Středozemního moře, leží ostrovy starobylé Malty. Nevelké oázy vzácného klidu, romantiky, úžasu a nekonečného poznání. Na každém kroku jsou plné...
Touha podívat se alespoň na chvíli do pohádek, které známe z dětství. Které jsme před spaním poslouchali nebo četli a jejich obrázky nás unášely do snů či oživlé je sledovali v televizi. A přitom se šťastně choulili do bezpečí vyhřátých peřin. Touha podívat se do těch Ladových a Trnkových pohádkových chaloupek a malých světniček, užívat si jejich...